Táta schoval Jiříkovi (2,5 roku) hračku.
Jiřík: Táto dej
Táta: Nedám
Jiřík už trochu naštvaně: tato dej.
Táta: Nedám, musíš to zkusit jinak.
Jiřík: Táto dej!
Táta: A jak se říká, když něco chceš?
Jiřík: Prosím, prosím.
Táta: No vidíš, bylo to tak těžké.
Jiřík: Jo bylo.
Děda je na návštěvě a Jiřík (2,5 roku) si staví s kostek nějaké veledílo.
Děda: co to stavíš?
Jiřík bez reakce a staví si v klidu dál.
Děda naléhá: Jiříku co to bude? Co to stavíš?
Jiřík naprosto klidně: to není důležité dědo.
Naši si vzali kluky a já s přítelem jsme byli domluvení, že půjdeme něco vyřídit.
Já: Zlato mám doma moc práce, tak to zkusíme sfouknout co nejrychleji.
Přítel: Jojo. Já toho mám taky plné zuby z práce.
Všechno vyřídíme a doma mám ještě hodinu a půl než dojdou kluci. Tak si sednu k televizi, rozdělám si dobrotu a odpočívám.
Přítel: Neříkala jsi náhodou, že máš hrozně moc práce doma.
Já: Šak ano a tato je ta nejdůležitější.
Kluci hledí ven na auta, jede zametač silnic a
Jiřík (2,5 roku) se ptá: "Co to je?"
Já marně přemýšlím nad správným výrazem a pak říkám: "to je čistič silnic."
Jiřík: "to je čisťouš?"
Jdu uspávat staršího (3 roky) a ještě po cestě si ukousnu rohlíku s mojí milovanou česnekovou pomazánkou.
Když si malý lehne, začnu zpívat a syn se hned ptá: Máma něco papala?
Já: Ano rohlík s pomazánkou.
Syn: Máma smrdí, jít pryč, táta jít zpívat, táta voní.
Navštívil nás bacil a kluci mají rýmu.
Staršímu utírám nos papírovým kapesníkem a on mi dává ruku pryč a říká: Ne, Jiřík chce utřít sopel kapesníkovým kapesníkem.
To je teda super výraz pro plátěný kapesník :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat