Čas nezastavíme

Čas neúprosně běží a my ho nezastavíme - minuty, hodiny, měsíce, léta přibývají a my s tím nic nenaděláme a právě to nás nutí, žít co možná nejlepší život. Snažíme se o to, aby všechny změny byli k lepšímu a abychom si na konci života mohli říct - odcházím spokojen, stihl jsem vše, co jsem v životě chtěl.

Nedávno zemřel můj vzdálený strýc, byl přesně ten tip usměvavého člověka, který užíval život plnými doušky a pokud si myslíte, že měl to štěstí a na stáří ho netrápili žádné nemoci opak, je pravdou - chodil už poměrně dlouhou dobu jen o holích, měl za sebou několik operací srdce a jedl x prášků za den a i přesto se svou manželkou jezdili na výlety a do lázní, navštěvovali rodinu a známé, které měli rozseté po celé republice. Tohoto pána jsem nikdy neslyšela, že by si stěžoval a se svou ženou měl, přesně ten vztah, který bychom chtěli mít všichni, byli spolu přes 60 let a pokaždé když vedle sebe seděli na gauči, on jí držel láskyplně za ruku. Vychovali spolu 2 skvělé děti, které měly vlastní děti a ty vlastní = takže se dožil i svých prapravnoučat a nejnovější přírůstek v rodině - jeho jmenovec (narozen na podzim), jakoby mu z oka vypadl. Jeho velkou vášní byla chemie, kterou studoval a až do důchodu ho živila, takže jeho práce byla pro něj koníček.

Když jsme se s ním loučili, všichni věděli, že odešel úžasný člověk, který nám bude inspirací, protože svůj život žil až do poslední vteřiny.

Určitě vždy neměl na růžích ustláno a byli dny, kdy bylo ouha, ale i přesto vše si udržel optimismus a pozitivní přístup k životu.

Kdybych žila alespoň z poloviny takový život jako on, byla bych spokojená.

Při dnešním FB, instagramu apod. lidé sdílejí své úžasné životy, ale realita je mnohdy jiná a v nás to vyvolává pocit, že máme život na houby a ostatní se mají lépe - přece jen tráva na sousedovém trávníku je vždycky zelenější, ale ve výsledku jen mi rozhodujeme, jaký život budeme žít a když přijdou překážky, je na nás, jak se s nimi popereme, jestli se necháme srazit na kolena, nebo budeme bojovat.

Život tady máme jen jeden, a jak ho strávíme je jen a jen na nás.