Jsem bordelářka, nestydím se za to a naučila jsem to brát jako součást sebe. Nemyslím tím že doma neuklízím a máme všude zažranou špínu, plíseň v rozích apod. Spíše jsem ten druh boldeláře, který má rád ve věcech chaos. Už od mala jsem takto fungovala, na psacím stole jsem měla haldy věci a většina lidí to vnímala jako hrozný maglajs, ve kterém se nedá vyznat, ale opak je pravdou. Ve chvíli kdy jsem si udělala pořádek - vše dala do zásuvek a poliček, nic jsem nemohla najít a přitom jsem věděla, kde to na tom stole leželo než jsme si uklidla.
Teď v dospělosti se mé boldelářství projevuje takto:
Mám všude možně poodkládané věci, hlavně ve vyšších patrech, kam mi kluci nedostanou.
Nemám problém nechat nádobí ve dřezu, plnou myčku, neutřený stůl, když jdu spát - do rána to nikam neuteče a já si aspoň dýl pospím.
Oblečení, které budu ještě nosit, přehazuji večer přes židli v ložnici a někdy se trochu víc nakupí.
Nestelu ráno postel, protože přes den si do ní s kluky chodím číst nebo děláme z peřin bunkry.
A asi by se toho našlo i více, ale pro vaši představu to stačí.
Moje mamka a partner jsou v tomto směru jiný, mají ve všem přehled, aspoň to tedy o sobě tvrdí, přitom když nedávno partner připravoval účetnictví zjistil že má dvě faktury 01 a 12 mu chybí (a to má za rok cca 16 faktur).
Ale i přesto si mě za tento můj nešvar neustále dobírají a mezi svátky se to hodně vystupňovalo - musím přiznat, že já to taky hodně flákala, ale přece byli svátky a chtěla jsme si od toho gruntování taky trochu odpočinout.
A tak mě úvodní článek pro toto TT přivedl na nápad.
Zkusím uklízet a uvidím co na to partner.
Všimne si toho hned? Nebo až na konci týdne? A hlavně jsem byla zvědavá zda se můžu nálepky bordeláře zbavit.
V pondělí jsme začala nenápadně v obyváku jsem pouklízela drobnosti z poliček a večer jsem kuchyň vzorně umyla - dokonce i nádobí jsem utřela a nenechala ho do rána uschnout.
A nic.
V úterý jsme přitvrdila a uklidila jsem pořádně celou kuchyň - veškeré drobnosti jsem dala na své místo a vynesla sklo, papír a plasty do popelnice a večer jsem samozřejmě zase všechno nádobí uklidila.
A stále nic.
Ve středu byla na řadě ložnice a i tu zmizeli všechny prkotiny a oblečení jsem uklidila do skříně, večer jsem se zase postarala o nádobí a opravdu si myslela že to moje oblečení je tak do očí bijící, že si toho všimne.
Ale nic.
Třeba potřebuje setrvat a tak jsem ve čtvrtek dále udržovala pořádek a těsně předtím než došel z práce jsem ještě ustlala.
A to bylo přesně to čeho si všiml a hned mi říká - říká jé ty si tu uklidila.
Chápete to? Stačilo ustlat a hned je uklizeno. Ale to že bylo každý večer umíte a uklizené nádobí, že zmizel tříděný odpad, že zmizela má halda oblečení,....to není podstatné, hlavně že byla ustlaná postel.
Takže od teď budu stlát a na zbytek se vyprdnu a zůstanu i nadále u svého hesla - Bordel v bytě = spokojené dítě.
A co vy a pořádek?
Žádné komentáře:
Okomentovat