Kdopak to mluví

Po krátké pauze mám pro vás velkou novinku - narodil se nám třetí chlapák. (Takže dinosaurů se asi jen tak rychle nezbavím :D )

Kluci měli obrovskou radost, že mají brášku, přece jen s ním bude větší sranda, až vyroste. A táta to řádně zapil - dle jeho slov - takovou kocovinu v životě neměla a to v mládí nebyl žádný svatoušek.

Dneska jsem se rozhodla nejít spát hned s dětmi a napsat vám pár řádků jak to vše u nás probíhalo a vlastě i dále probíhá.

Porod

Měla jsem strach, že nestihneme dojet do porodnice, jaký to bude fofr. Ale ve výsledku to bylo ještě delší než s mým prvním synem a dokonce mi nakonec museli dát kapačku s hormony, protože prcek ne a ne ven (asi se mu u mě v bříšku prostě líbilo).

Na pokoji v porodnici jsem byla sama - dokážete si představit tu pohodu a klid, jenže to mě omrzelo hned první den a už jsem se těšila domů za svými raubíři.

Ale díky bohu jsme byli oba v naprostém pořádku, takže si pro nás chlapy po 3 dnech mohli přijet.

Hrozně jsem se těšila, jak si ty svoje velké chlapáky zase pomačkám, ale oni místo maminky hned hledali svého nového brášku - že mamka chce pusu a pomazlit je vůbec nezajímalo.

Návrat domů

Manžel mě totálně šokoval, tím že naše mimčo nedal téměř z rukou, opravdu mi ho nosil jen na kojení (přebaloval, převlékal,… akorát okoupat si ho netroufl), už jsem se těšila až půjde zase do práce, abych se s mimčem mohla taky trochu pomazlit :D.

Sourozenecké vztahy

Strach z toho že kluci budou reagovat na nového sourozence negativně, byl zcela zbytečný.

Jsou to opravdové chůvy, obzvláště mladší je k bráškovi nadpřirozeně empatický, až si říkám, jestli náhodou nemluví ještě tou miminkovkou řečí (jak tomu bylo ve filmu Kdopak to mluví). Mimčo začne brečet a hned na mě volá: mamko má hlad, mamko má bobek, mamko kde je ta deka, je mu zima….no prostě mně padá brada, protože se většinou opravdu trefí. Ani nevím, jestli je budu dávat do školky, je mi teď ze všemi doma tak dobře. Zas na druhou stranu budu mít více času na své aktivity, protože pravdou je, že teď prostě stíhám jen tu domácnost a péči o děti a když už je chvilka klidu využívám ji ke spánku.

Doufám že se brzy zase najde chvilka na psaní, mám teď mnoho nápadů na články.

Máma Kačka