Nočník je nový bůh

Aspoň u nás doma. Jeho jméno vyslovuji několikrát denně, pomalu se k němu modlím, ráno u něho s malým stojíme a vysvětlujeme si k čemu je dobrý a večer mu dáme dobrou noc.

Škoda jen že je náš synek nevěřící, nočníku nedůvěřuje a trvale ho odmítá. Vlastně by mi to nepřišlo tolik alarmující, kdybych nezjistila, že všechny děti děvčat z naší cvičící skupiny už na nočník chodí a nedostala tunu nevyžádaných rad. Jako třeba:

Nech ho bez plenky, jen v teplácích, ucítí mokro a nebude se mu to líbit.
Já: Ale vždyť nosí látkové pleny, vlhko určitě cítí.

Má nočník neustále na očích? Dej mu ho na viditelné místo, ať ho pořád vidí.

Já: Nočník má v obýváku na viditelném místě už přes rok.

Ukaž mu, co se na něm dělá!

Ukázala jsem, ne doopravdy, ale přidřepla jsem si a dělala ccccc a tak malý celý den chodil v trenkách, přidřepával si k nočníku, dělala cccsss a přišlo mu to hrozně legrační.

Nech ho lítat bez plenky, je teplo.

Ano, to už jsme udělali loňské léto a letošní. Počůrané je vše, kromě nočníku.

Byla jen otázka času, kdy přijde den a já si zas a opět budu připadat jako naprosto neschopná matka. Jakmile začneme chodit v září na cvičení, určitě si budou říkat, že se malému nevěnuji, protože nechodí na nočník, stoprocentně mu ani nečtu, jen celý den sedím u mobilu, protože jak by bylo jinak možné, že má neustále plenku?! To jsou dnes rodiče!

A tak se jednoho krásného dne přistihnu, jak malý brečí u nočníku, já řvu rudá vzteky, on nechápe, co po něm chci a proč vlastně po něm křičím, když nic zlého neudělal.

Načež si vzpomenu, jak před půl rokem takhle řval v postýlce až z ní vypadl, protože mi tam nechtěl spát a já ho nutila jen proto, že mi lidi říkali, jak jsem nedůsledná a jak budu mít rozmazlené dítě. Přitom mi v naší posteli bobek vůbec nevadil. Jakmile jsem se vnitřně smířila s tím, že bude spát u nás, protože to tak oba chceme a lidi si můžou říkat, co chtějí, kvalita spánku u nás doma vzrostla.

Tak holt bude jediný na cvičení s plenkou. Za pár let si na to beztak ani nevzpomenu. Vždyť ani dnes na lidech nepoznám od kolika začali používat nočník.

Slyším manžela, jak vysvětluje malému, že plenka je fuj a od října už plenky nekupujeme. Musím se tomu smát.

Máma Klávesnička